Arabové, učte se hebrejsky!

Proč mají arabské děti potíže se čtením

Salman Masalha

Arabové, učte se hebrejsky!

Arabové, učte se hebrejsky! Tak se jmenuje článek uveřejněný v izraelském listu Haarec. Jeho autorem je básník Salman Masalha, izraelský Drúz, tedy muž, jehož mateřštinou je arabština. Autor zamyšlení souhlasí s tím, že mnohá obočí se nad takovým titulkem zvednou, a to jak obočí politiků, tak i úředníků zodpovědných za vzdělávání. Masalha ovšem tvrdí, že jde o velmi důležité téma, které je třeba brát vážně.

Izraelské ministerstvo školství nedávno vydalo statistiku školních výsledků jednotlivých komunit. Drúzský básník píše, že jeho pozornost upoutaly především velmi špatné výsledky arabských studentů v testech hebrejštiny. Arabští studenti mají v hebrejštině nejhorší výsledky ze všech měřených skupin, a to se týká i arabštiny pro Araby v izraelských arabsko-jazyčných školách. Psychologové Zohar Eviatar, a Rafik Ibrahim z Univerzity v Haifě nabízejí nový úhel pohledu na tento problém.
Biblia Hebraica (hebrejský text Bible) - Foto: Jana Šustová

Biblia Hebraica (hebrejský text Bible)Foto: Jana Šustová

Výzkumníci měřili rychlost čtení a přesnost chápání textu u lidí, jejichž mateřštinou je buď angličtina, hebrejština, a nebo arabština. Zjistili, že do procesu čtení je u čtenářů v angličtině i hebrejštině zapojena pravá hemisféra mozku, ale nikoli v případě čtení arabského textu. To je podle jejich názoru dáno grafickou složitostí arabského písma. Arabská písmena jsou na rozdíl od latinky nebo hebrejského písma pospojována dohromady, a navíc mění svůj tvar podle své pozice ve slově. Krom toho se od sebe často liší jen drobnými značkami. To vše znamená, že děti, které se učí číst arabštinu, mají spoustu problémů navíc.

Zjištěná data mohou pomoci vysvětlit velké rozdíly mezi studenty v arabsko-jazyčných školách na jedné straně, a na druhé straně těch, kde se vyučuje v hebrejštině nebo angličtině. Také to může vysvětlit poměrně špatné postavení Izraele v mezinárodních srovnávacích testech žáků základních škol. Tento stav lze najít i v arabském světě, a podle autora článku tedy není náhodou, že mezi pěti sty nejlepšími univerzitami na světě není ani jedna arabská.

Nejde přitom srovnávat arabštinu s hebrejštinou nebo angličtinou. Každý člověk v arabské zemi ví, že arabština, kterou mluví děti doma, je jiná než literární arabština, kterou se učí ve škole. Je to velmi odlišný jazyk, a tak je tomu ve všech arabských zemích. Arabsky hovořící obyvatelé Izraele nejsou od ostatního arabského světa v tomto smyslu nijak odděleni. Arabsko-jazyčná média, zejména rozhlas a televize, svým posluchačům a divákům neposkytují jazykové bohatství formální arabštiny. Opak je pravdou: upevňují jazykovou povrchnost která vede k intelektuální mělkosti.

Přes to všechno je možné udělat ve vzdělávání zásadní změny, a to během několika málo příštích let, píše Masalha. K tomu je ale prý potřeba mít odvahu k radikálním činům. Mezi ně patří zrušení arabského a drúzského oddělení na ministerstvu školství a úplné sjednocení osnov pro všechny žáky bez ohledu na to, zda mluví hebrejsky nebo arabsky. Osmdesát procent toho, co a jak se vyučuje, musí být podáváno pomocí nejmodernějších didaktických materiálů. Jen dvacet procent by mělo zohledňovat kulturní odlišnosti jednotlivých žáků, uzavírá Salman Masalha, arabsky i hebrejsky píšící drúzský básník z Izraele na stránkách listu Haarec. .
***
Source: Rozhlas

***
For Hebrew, press here
For English, press here
_____________________

Share this:



Comment on Facebook :